První složitý měsíc ve Vancouveru

Zdravím všechny své čtenáře, pokud ještě nějací jsou, po měsíční pauze v psaní blogu.:). Nebyl moc čas psát, i když je určitě o čem. Hodně lidí se mě ptá, jak se mám, jakej je Vancouver, co angličtina atp. a já všem slibuju, že do blogu co nevidět přidám události z posledního měsíce. A dnes, místo odpočinku na jedné z místních cca 15 písčitých pláží a koupání v poměrně teplém oceánu, ležím na své posteli v Severním Vancouveru a píšu blog…:)

Včera 9. srpna uplynul měsíc ode dne, kdy jsem do Vancouveru přijel. Byl to složitej měsíc, vyplněnej převážně studiem AJ, nakupováním předraženýho jídla a lítáním po městě s cílem sehnat ubytování. Trávím hodně času v autobuse případně ve Skytrainu (podobný jako metro akorát jede automaticky bez řidiče a převážně nad zemí). Město je obrovský a vzdálenosti jsou velký.
 

Skytrain ve Vancouveru - rychlý a oblíbený dopravní prostředek

Pár dní bylo úžasných, zejména dny první, kdy jsem byl nadšený z města a místní přírody a pak taky dny, který jsem strávil na pláži či v horách, ale jinak to byla velká dřina.

O Vancouveru obecně

Obecný info o Vancouveru buď znáte, nebo si můžete dohledat na internetu, tím se zabývat nebudu. Popíšu dosavadní osobní zkušenosti.

Tak předně, je tady velký množství Asiatů – Japonci, Číňané a Jihokorejci. Nechci přehánět, ale tak, kolik….tak 30-35 % místních obyvatel je z těchto tří zemí. Můj odhad je možná trochu ovlivněný jazykovou školou, kde je to snad každý druhý student.
Lidé jsou příjemní a např. na úřadech či v bance, kam jsem první dny chtě nechtě musel zavítat, panuje velice příjemná atmosféra - žádný fronty, žádnej stres. Jednou takhle čekám, až na mě přijde řada při žádosti o číslo sociálního pojištění, najednou přijde paní a před všemi čekajícími vysloví pouze moje křestní jméno – Vít, já vstanu, následuje kratší neformální rozhovor a pak si mě odvede k sobě do kanceláře. Pohoda. To stejný v bance.

V autobuse zpravidla přejete hezký den řidiči, on Vám pozdrav oplácí. Nastupuje se zde pouze předními dveřmi, kdy ukazujete, že máte lístek/šalinkartu.:D. Při výstupu z busu poděkujete řidiči, že Vám otevřel dveře, on Vám odpoví, že není zač a popřeje Vám hezký den.

Okolní hory jsou fantastický. Nacházejí se doslova „za rohem“ a nabízí bezpočet překrásných míst na výlet, ať už pěší či na kole. Ve Vancouveru při současným horkým počasí (28 stupňů není výjimkou) lákají taky místní písčitý pláže (někdy i nudapláže:)), kterých je tu opravdu hodně, jsou 20 minut jízdy busem z centra města o nejsou o nic horší než pláže v Řecku či Itálii. Obchodní centrum města – Downtown, které je vystavěno z mrakodrapů, není na druhou stranu nic dechberoucího. Je to zkrátka normální centrum města, které je téměř v každým větším severoamerickým městě. Ne všechno je tady hezký. Přímo v tomto centru můžete potkat opravdu hodně bezdomovců a celkově zvláštních lidí, tohle z Brna neznám. Navíc přes vysoké budovy neproniká do ulic v centru slunce a moc čisto tam taky není. Byl jsem i v některých dalších částech města, a i tam byl docela nepořádek a nevypadalo to moc hezky. Podobný je to asi v každém větším městě. Nezáleží, jestli je to Brno nebo Vancouver. Vancouver (pro místní obyvatele někdy taky Raincouver, neboť tady v zimě místo sněhu často vytrvale prší) je hlavně fantastický místo z pohledu přírody. Oceán, hory, pláže, lesy, přístavy, parky, údolí…na výlety do přírody je to tady ráj. 

Hory přímo nad oceánem, výška cca 1200 m n.m. - North Vancouver

Jedna z mnoha pláží ve Vancouveru - "Third beach"

Ve Vancouveru je draho. Když nevyděláváte a jen utrácíte (zatím můj případ), peníze mizí strašně rychle. Zatím nemám moc zkušenosti s nakupováním, kde je to nejlepší a nejvýhodnější. Snažím se šetřit, takže občas, i přes výraznej hlad, zkrátka nejím nebo alespoň ne dosyta. Alkohol je extrémně drahej, víno 0,7l 20-25 CAD (1 CAD necelých 19 Kč). Velký pivo v hospodě 5-6 CAD. Za celej měsíc co jsem tu, jsem měl 2 velký a 2 malý piva. Je zbytečný přepočítávat ceny na český koruny. Jakmile tady člověk vydělává, už to není tak hrozný, ale já zatím stále přepočítávám.:)
Osobní život ve Vancouveru

zatím žádný není.:D, dobře tak vážně:

Jazyková škola – na jazykovce strávím celkem 6 týdnů. 4 týdny mám za sebou, v pondělí začíná 5. týden. Ve škole jsem od 8:30 do 15:30. Celkem mám denně 4 vyučovací jednotky po 1,5 hodině. Většina studentů končí ve 13:30, já mám ještě další lekci, tzv. Power class do půl 4 a přiznávám, že toho mám ke konci už plný zuby. Chtěl jsem nahustit výuku do těch 6 týdnů, protože je tady draho, peníze mizí a já potřebuju najít práci. Výuka je docela fajn, ale pracujeme s hodně složitými texty, kterým ne vždy rozumím a byť jsem v jedné z několika tříd na nejvyšším levelu AJ, jsem ve své třídě jeden z nejslabších žáků. Na druhou stranu je fajn, že se učím od lepších, pochytím nový slovíčka a fráze. Náš učitel se jmenuje Ian a je to 65 letý Kanaďan jak poleno s obrovských přehledem o všem možným, který ale nemá a nikdy neměl mobilní telefon a na PC datluje tak, že máte o klávesnici strach.:). Mám ho rád, je to pravej Kanaďan, který má naneštěstí pro něj rád hrady a zámky:D, těch si ale ve Vancouveru moc neužije. Vždy poradí a opravdu se nás snaží naučit co nejvíc.


To je naše třída. Našeho učitele Iana asi poznáte, trošku Santa Claus, co říkáte?:D. Zleva: Brazilec, asi Belgičanka:D, Ruska, Ian, Belgičanka, Švýcarka, Polka, Brazilec, já, Belgičanka

Bohužel nemám pocit, že by se moje angličtina nějak rapidně posunula. Zlepšila se jen trošku a to hlavně díky tomu, že jdu s kamarádama ven, do hor, na pláž a mluvíme a mluvíme anglicky několik hodin. Já znám něco, oni znají něco jiného a navzájem se učíme jeden od druhého. Občas se zadrhnu, zejména při výuce během vysvětlování něčeho složitého, ale bez mluvení se ještě nikdo nikdy anglicky nenaučil, je to tak?:). Škola ILAC je gigant ve výuce AJ v Kanadě, pobočky mají ve Vancouveru a v Torontu. Atmosféra školy je výborná, potkávám plno lidí ze z mnoha různých zemí, můžete se zapojit do mnoha společenských aktivit, vyrazit se školou na několikadenní výlety, společně si zasportovat nebo se jít kamarádit s ostatníma na školní párty. Je příjemný, když jdete na školní akci, dostanete tam zadarmo burgra a limonádu a ať je ten druhej student odkudkoliv, vždy si zkrátka popovídáte anglicky.
Jak jsem napsal, je tady hromada Asiatů, silně zastoupení jsou také Brazilci a zbytek je občas nějakej ten zapomenutej Evropan – Němec, Belgičanka, Švýcarka, ze pár Čechů a pár Francouzů. Občas za mnou přijde kamarád Andrew z Jižní Koreje, že se se mnou chce ta a ta Japonka vyfotit, tak jdu a udělám jim radost.:) Posedlost Japonců focením všeho možnýho tady zažívám na vlastní kůži. Brazilci a Asiati obecně nemluví anglicky moc dobře, na opačným konci jsou Němci, kteří do jednoho ovládají angličtinu hodně slušně. Jejich výuka AJ na německých základních a středních školách je asi dobře připravuje. Každý příslušník dané země má samozřejmě typický akcent, i my Češi ho máme. Já vždy dopředu poznám, když je student z ČR podle jeho výslovnosti a používaných výrazů. Na škole jsou všichni fajn, všichni se chtějí bavit, kamarádit, povídat si…Hodně studentů je tu jen na pár týdnů na prázdniny a potom se vracejí zpět domů. O víkendech tak jezdí na výlety se školou, zažívají srandu, popíjejí a užívají si pobyt naplno, já jsem však se školou nebyl nikde, kromě 2 vycházek zdarma po městě:D. Musím šetřit, čas na výlety bude snad později, až budu mít více peněz.
Na českej humor, okořeněnej kanadskými:) žertíky, tady není nikdo zvědavej. Kanaďani, alespoň z mýho pohledu, takoví nejsou. I já se musím přizpůsobit a některý věci se nechávám pro sebe, abych někoho neurazil nebo neřekl něco nevhodnýho. Náš humor je specifický, to všichni víme viz http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62589890-prejmenujme-cesko-na-bohemii. I moje švýcarská kamarádka se jednou podivila, co to jako má jako znamenat, jestli je tohle ten českej humor.:D
Bydlení- prvních 17 dní jsem bydlel u kanadské rodiny – tzv. Homestay. Byl to drahej špás…3 jídla denně, ale posuďte sami: Na snídani cereálie s mlíkem (typická kanadská snídaně), na oběd 1 sendvič a na večeři konečně pořádný jídlo (těstoviny, maso, rýže) ale o poznání menší porce, než na co jsem zvyklej z Česka. Často jsem měl s paní domácí rozhovor o tom, že mám hlad, atp…ale prostě takový byly pravidla a víc jsem si vzít nemohl.:/. Navíc, po prvních dnech, kdy jsem byl nadšenej z města a novýho prostředí, se můj pobyt v této rodině stal dost nepříjemným. Např. běhající a štěkající pes na chodbě před mým pokojem od 5:30 ráno, kdy jsem ještě mohl krásně hodinu vyspávat, nebo moje „úžasná“ paní domácí, která mi laskavě umožnila využívat její koupelnu a WC, ale nějak jí nedošlo, že když ráno vstáváme +- ve stejnej čas a ona je v koupelně bez přestávky 1 hodinu a 15 minut!!!, tak já tak nějak nemám kam ráno jít. Nejlepší vždycky bylo, když jsem šel ráno s báglem na zádech ze svého pokoje na bus, tak na mě houkla, že koupelna je už volná. Naštěstí mě zachránila příjemná spolubydlící - Italka bydlící ve sklepě dole, která mi umožnila využívat její koupelnu.
Ale to nebylo všechno. Domácí mi občas vlezla do mého pokoje a přeskládala mi věci z pod okna na stůl, protože si nepřála, abych měl něco pod oknem, nemohl jsem ve svým pokoji nic jíst (samozřejmě jsem jedl), potom si vymyslela další zákaz, že po 22 hodině už nemůžu jíst ani v kuchyni protože jí to rušilo při spánku. Do toho jsem pořád poslouchal, jak jsem nezkušenej cestovatel, že nějak zvláštně držím příbor atp…komedie. Největší gól byl poslední den, kdy mi končilo ubytování. Musel opustit pokoj a jít bydlet jinam. Nejdřív mi řekne, že musím odejít do 11 hodin, potom se omlouvá, že musím odejít už v 10, tak já ok v pohodě, v 10 hodin mizím, slíbil jsem jí. Ten den mi klepe na dveře v 9:15, že jen vezme moje povlečení k praní a hned zmizí, začala se mi ale roztahovat v pokoji, dotáhla si vysavač, že potřebuje vysát, protože přijedou Španělé pokoj pro ně musí být čistý. Tak jí říkám WTF, říkala jste mi že do 10. hodin smím v pokoji zůstat. Na to se urazila a odešla. V 10:00 jsem zabouchl dveře od pokoje a šel jsem se s ní rozloučit. Ona mi říká, že ji hrozně láme srdce, že musím odejít, ale že přijedou Španělé a nedá se nic dělat…:D. Ta paní byla hrozně, hrozně falešná. Je to tak. I někteří Kanaďané jsou falešní.

Ten den jsem ještě neměl kde bydlet, takže to byl slušnej stres, protože jsem opouštel její dům s tím, že nevím, kde v noci ulehnu. Nakonec mi jeden sympatickej Čech přes Facebook nabídl přespání v domě kde bydlel, tak jsem tu jednu noc složil hlavu a další den jsem se přestěhoval do Severního Vancouveru, k medvědům a veverkám, do Lynn Valley.:)


Lynn Valley - tady bydlím. Z hor právě přijíždějící autobus, kterým jezdím každý den v 7:30 do školy

Momentálně tak bydlím přímo pod horama a pod lesem, 10 bloků nade mnou už jsou jen hory, lesy a divoká zvěř. Odpadky nemůžeme házet před barák do popelnici, neboť hrozí, že přijde zvědavý medvěd a začne se ve smetí přehrabovat. Všude je plno veverek, vran a statných smrků. Tady nahoře je to čistokrevný horský prostředí, dole ve městě v downtownu je to úplně jinej svět. Ale ale ale…

přestěhoval jsem se s tím, že tu budu mít klid, budu moct studovat angličtinu a odpočívat po náročných dnech. Místo toho sdílím koupelnu a kuchyň mimo jiných lidí s borcem z Venezuely, kterej je hlučnej, nechutnej bordelář, kouří trávu, neuklízí, talíře se zbytkem jídla háže rovnou do koše a navíc…mi jednou snědl moje! jídlo, vypil moje! mlíko a použil můj! sprchovej gel. Takže abych to shrnul, přesunul jsem se sice do krásnýho prostředí, ale díky tomuhle grázlovi se mi tady vůbec nelíbí!:/J Naštěstí tady zůstávám jen do konce srpna a potom se zase přestěhuju. Tentokrát musím uvážit svůj přesun opravdu pečlivě. Third time never fails.:D.Tak to je vše…Bylo by toho ještě mnohem víc, ale i tak je toho textu už přespříliš. Měsíc je dlouhá doba, uteklo to poměrně rychle. Nevím, jak dlouho tady zůstanu, spíš jednám ze dne na den a věnuju čas tomu, co je momentálně potřeba. Mám nějaký plány pro cestování po Kanadě a USA, ale potřebuju cash. Aljaška, západ USA, San Francisco, Las Vegas, Rocky Mountains, východní frankofonní část Kanady…tam všude bych se chtěl podívat.

…a kanadský holky? Československo vítězí drtivě, ale k tomu až příště.:D

 17 kilometrů dlouhá přímořská promenáda s cyklostezkou a plážemi podél Stanley Parku



Osvěžení po nejnáročnějším výšlapu ve Vancouveru na Grouse Mountain do výšky 1100 m n.m.
 

Canada Place - jedno z nejoblíbenějších turistických míst Vancouveru

 

Medvědi Grizzly na Grouse Mountain, naštěstí za elektrickým plotem





Jak velcí jste v porovnání s medvědem?:)
 



Světoznámé dřevorubecké vystoupení "Lumberjack show" na Grouse Mountain. Parádní zábava, byli ópravdu vtipní.:D



Dřevěné sochy "Lumberjacků" - dřevorubců na Grouse Mountain



BC Place Stadium - Olympijský stadion ze zimních Olympijských her 2010 s kapacitou 59 841 diváků. Svá utkání zde hraje místní soccer (fotbalový) tým Vancouver Whitecaps a tým amerického fotbalu BC Lions.